Nedělní rána bývala mou noční můrou. Týden, co týden na mě sedla obří deprese a pokaždé jsem si namlouval, že to určitě není tou konzumací předchozí večer a přehulením, a že ta postsobotní splínovitá chobotnice je jen důsledek mé labilní psychiky...
A dnes? Po pravdě, je mi po ránu celkem stejně jako jindy, žádné ejchuchu to není, jen nemám trudomyslnost z chlastu a cigár, ale spíš z jejich nedostatku a vize trvalosti tohoto stavu :)
Dnes poprvé bych si jednu i dal. I jí tady mám, leží, mrcha, v kuchyni v krabičce jako výzva.
Není to ani tak o zoufalé fyzické potřebě, ta se prozatím překonává překvapivě lehce (znám to už z minula - nechval dne před večerem), ale ten psychický návyk, to je jinčí tortura.
Najdnou nevím, co s časem, kuřák nemalou část dne zaplní čazením a když neví, co s rukama, zapálí si další. A za chvilku je tady večer a "může se" na pivo...
Už ani neumím vyplnit smysluplně ten čas, který mi najednou abstinencí vyvstal. (Tedy, pozor, já nikdy nepil přes den nebo doma, mluvím o večerních návštěvách hospod.) A vidím, jaký jsem budižkničemu, plácající se od nikud nikam..
Včera pomohl výšlap, nějakých sedm kilometrů. Po cestě jsou dvě malebné, vesnické hospůdky a má poslední štrapáce skončila neslavně. Proto jsem to vzal mazácky jako výzvu. Usrkal jsem ve vedlejší vesnici, snad podruhé v životě, jednoho Birella se závěrem, že je to vyhozená dvacka a radši počkám doma na vodovod :)
Od dospívání jsou víkendy fixované na chlast. Hurá, pátek, jde se kalit. Pokud jde o pátek - je to v pohodě a společensky přijatelné. Jak ale do knajpy zalézáte i třikrát během týdne a z jednoho piva se stane šest, sedm, osm a krabička, už to je veliký problém, ne hned, ale časem téměř vždy. Pokud tedy nemáte železobetonovou vůli, a tu v souboji s drogou a mantrou "tak co, Roberte, dáš si ještě jedno? - a tak jóó...", má málokdo, statisticky skoro nikdo a proto je, halt, nutná disciplína a dodržovat rozumný řád.
Však nemusíš přestávat s pivem úplně, ne? No, rád bych - znám se ale příliš dobře, abych věděl, že ne-li hned, za pár dní by to skončilo cigárem a ožráním (blahé paměti minulý pokus). To si rozhodně netroufám.
Dáš si jedno? Ne, díky....
A to všade teď narážím na cedule "dnes velikonoční speciál"...
Jo, asi se ukafuju! Sám teď nevím, jestli bojuji víc s abstinencí na nikotinu nebo alkoholu :)
Žádné komentáře:
Okomentovat