Do nadpisu položené doporučení v poslední době slýchávám poměrně často a tím víc si uvědomuji, jak obtížné je, alespoň pro leckoho (tím myslím leckoho sebe), se něčím tak prostým a logickým řídit.
Je to stejné jako s mnohou jinou, těžko zpochybnitelnou moudrostí a hlavně samozřejmostí jako mluvit pravdu, dělat vše dle nejlepšího přesvědčení, být rovný, upřímný k sobě i světu, nepřehánět, nebýt negativní, věřit si, jít za svým snem a tak bláblá.
Všechna ta krásně formulovaná motivovadla odborníků na rozvoj vašeho ušlechtilého a nejlepšího já.
Jenže... Snadno se to řekne. Budeš-li chtít, dokážeš to a tak dále...
Komu není rady, tomu není pomoci.
Kdo by si občas nepřipadl jako oběť tohoto definitiva, že? Navzdory jisté inteligenci, kterou u sebe tušíte a která by měla postačovat k nepochybnému jednání, chování a tak dále, děláte jednu kravinu za druhou i když už při jejím dělání jasně víte, že to kravina je a vesele v tom pokračujete, abyste si pak v duchu nafackovávali, jak jste nepoučitelní a ne a ne a ne?
Sumu sumárum - dělat, jak myslíš, jaksi v širším slova objemu - alespoň pro mou zmatenou existenci, není vůbec tak prosté, jak by se mohlo jevit. Častěji mám pocit, že dělávám přesný opak, než bych dělal, pokud bych nedělal..... opak, no :o)))
Tak řekněte, není to na facáka... :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat