Zmatenost

Ano, jsem zmatený. Ač tím jistě všem zainteresovaným objevuji Ameriku. Jsem zmatený, že moje naivní vize o euforii organismu z přerušení permanentní dávky jedu se ihned projeví. Houbelec, prd, prd!
Dvakrát jsem byl na pivu bez cigaret a "těšil se", kterak ráno svěže vyskočím a potvrdím si, že blbě není z piva, ale právě z nezřízeného čadění.
Má schránka s mou obstarožní mozkovnou mi ovšem natruc dává škodolibě okusit pravý opak! Dřív jsem dal šest piv a krabičku, ráno vstal - a fungoval (a zapálil si, za hodinu), žádná kocovina, nic. Všade jsem se holedbal, kterak nemám problém se vstáváním a kocovinou!
Že by v tom hibernačním procesu funkčnosti chyběla retka? Po nijak hurónské konzumaci bez nich (pět piv) jsem se vzbudil jednou v depresivní úzkosti, podruhé jak omráčený, zmuchlaný, s břichabolem, v puse jak v polepšovně (!) .
Zdá se, že jak si tyhle dvě legální drogy podají ruce, vůbec se jim nechce existovat bez sebe...
Což je asi dobře, páč mě to, alespoň než vysvitne Slunko a otevřou zahrádky, donutí minimalizovat i chlast :o)

Nekuřákem 03

Na dobrou radu virtuálního G+ přítele Marka, pokračuji v popisování snahy seknout s kouřením. Kvůli sobě, než že by to někoho zajímalo. Každá minuta, co zaměstnám mozek dobrá.
Po 200 hodinách bez nikotinu zvítězila chuť na pivo. Pod záminkou ověřit si serióznost odhodlání v zátěžové situaci. Navzdory manželčiným výtkám o předčasnosti jsem směle vyrazil do místa nejkritičtějšího, jemuž, jak každá přiručka na prvním místě radí, je záhodno vyhýbat se jak čert kříži - do místní putyky.
Ihned po dosednutí následovalo neskromně hrdé oznámení osmidenní abstinence. Namísto uznalého mručení dostalo se mi neskrývaně pohrdavého posměšku, že o něčem tak bezvýznamném není na místě vůbec mluvit. Následovaly zkušenosti dvou dvacet let nekouřících přísedících o tom, že krize přijde později. (Což by vysvětlovalo dosavadní pohodu.)
Ale k věci - chuť na retko jsem za celý večer neměl (!!!), ani mě nedráždili ostatní kuřáci! Pivo mizelo mnohem pomaleji než je mým zvykem (pít pomaleji než je mým zvykem opravdu není náročná disciplína), pravda, byla to devatenáctka speciál :o)
Nezapálil jsem si - ale odejít po dvou půllitrech se nezadařilo, ech, a standartně jsem se opil (jde to i bez cigaret).
Přes tento prohřešek bych to považal za momentální úspěch.
Zcela zásadně pokažený následujícím ránem, kdy mě vzbudila masakrálně silná, nevysvětlitelná úzkost (nikoliv kocovina)! Nasraný mozek se vztekal, že nedostal k alhoholu i svou nemalou dávku nikotinu. Převaloval jsem se od tří a připadal si jak Renton v Trainspottingu při známé odvykací scéně v posteli :o/ Nebylo ani dost pozitivní vůle vydat se do robory, tak jsem napsal sms o dovolené. Ve vzpřímené poloze se funkčnost organismu vrátila do normálu aplně obnovila základní životní funkce.
Drahá mé rozčarování bez meškání utvrdila vygoogleným seznamem abstinenčních symptomů:

- úzkost
- snížená schopnost zvládat stresové a zátěžové situace
- špatná nálada, deprese, podrážděnost, agresivita, zlost, frustrace, psychomotorický neklid
- nespavost, zhoršená schopnost odpočinku
- poruchy a neschopnost soustředění
- zvýšená chuť k jídlu
- bolesti hlavy, závratě, pokles krevního tlaku a tepové frekvence
- únava, nevolnost na zvracení, zácpa, plynatost
- brnění končetin a svalů až mírné křeče
- pocity snížené cistlivosti končetin

Většinou z toho jsem trpěl i předtím, navzdory kouření, ale i tak bych tenhle seznam oželel znát, tím spíše doplněný o statistiku, že bez pomoci uspěje 5-7% kuřáků a že tělo se 100% pročistí za stejně dlouhou dobu, co člověk kouřil, plus pět let (sedmdesáti se neplánuji věru dožít).
Hmno, fajn. Poučme se z krizového vývoje - na hospodu bylo rozhodně brzo a moudré rady se jí vyhýbat nelžou. Nakoupím si pytel mrkve a budu chroupat jako králík, abych se zabavil....

Nekuřákem 02

Ač jsem po filosofické epizodě na naší mikrotoaletě započal svou generální rekonstrukci - kormidlem k nudnému radikálovi, co se nedotkne cigára, půllitru a možná ani flákoty, s lítostí kvituji zjištění o nepřetavení se v rozhodného jedince, prostého výčitek a nejistot.
Všudypřítomné sarkastické snižování všech svých ušlechtilých cílů a kroků praktikuji vesele dál a bez váhání s bradou vzhůru kupředu a nikdy jinak se nekoná. V tomto regionu nižádná změna. Rozhodnut odstřihnout se od dvou nejpopulárnějších legálních drog, dobrá, alespoň od jedné, jsem dokonce ponoukán manželkou šmahem vyřešit i letitý vnitřní boj latentního vegetariána a vykašlat se na maso, které roky jím navzdory přesvědčení, což není košer. Budiž. Ale považte - nekuřák, abstinent, vegetarián, ještě bych mohl přestat šukat (už tak to není nijak drvivá kadence :o) a mluvit sprostě a mohu si na sebe hodit oranžové roucho a letěl do Lhasy!
Ne a ne si udělat si v guláši vlastních myšlenek pořádek, což dost překáží při snaze být lepší a ještě lepší až nejlepší v našem rameni galaxie. Mnozí rozhodní stále trousí moudra typu: chceš nebo nechceš, je to na tobě, to si musíš sám vyjasnit, se sebeúctou zpříma jít a ne při zdi srát! Já vím, já vím. (Bohumile) Je na čase vítězit! Hrrrrrr na ně! Motivuji se i pozitivně, věru ano - nepáchne mi a nežloutne knír a zlepší se mi dost možná i chuť semene - kdyby to náhodou některou zaujalo, ale co už :o) A ty ušetřené finance, no ježíš, jen za těch šest dní je to pětikilo! Jen nevím, kde je :o)

Nekuřákem

Pátý den bez nikotinu, bez cigarety a, bohužel, není možno jinak, bez alkoholu. Kde je ten, kdo mi má předat diamantovou cihlu za ten heroický výkon a poplácá má ramena řka: dokázal jsi, že jsi vostrej jak vikingská sekyrka a teď už můžeš na pár škopků a čvaňháků, zpátky do naší party bezprizorních dýchačů hospodských zplodin!
Jak, že to s tím přestáváním nemyslím vážně, když to takhlec ironizuji? Néééé, já budu v té nikotinové hladovce pokračovat až do úplného zdechnutí kuřáka a znovuzrození nekuřáka. (Druhá fáze bude nekuřácký alkoholik, ale to má čas :o) Halelujah! Popravdě, není větší ponižovadlo nad napraveného kuřáka. Všechny ty historky typu "uz dvacet let nekouřím, přestal jsem prostě ze dne na den a basta" a tak... Jak já jim záviděl tu vůli! Já, vůl bez vůle. Ale teď se vše změní, mudrlanti, jsem na detoxikačním iron man tripu. Považ, pionýre i skaute, pět dní a fňukám snad? Lkám, láteřím, žehrám? Ba že ne! A to už mi chybí pět krabiček. Já nejsem máslo dvojka, kurva, já to dám, já to ukážu celýmu universu, s mejma drobnejma ať už tabákovka nerátá, ba že ne!
Ale vyložme si karty, drazí moji, čistého ležáku nalejme. Není to blesk z čistého nebe. Ne, ne... Chirurgickou prohlídku rukou mám za sebou, na neurologickou se chystám, páč mě bolí šlachy v nich nebo co to, sakra. A na to krabka denně, pan dochtor poudal, nejni nijak příhodná meducína. Ale ani to by nestačilo, samo o sobě, pár dní na to jsem, prchaje před manželskou tísní, předvedl již mnohokráte zahranou a pečlivě trénovanou etudu "jak se vožrat a přehulit během dvou hodin" v ještě vyhrocenějším provedením než běžně a hlavně s efektním zakončením - hlavou u záchodové mísy a rukou hluboko v krku. .......
To byla poslední kapka, páč já jsem tvor ryze nezvracecí a tuto kratochvíli neprovozuji ani v mimořádně intenzivních mimostavech! Tak prrrr. Jak si loknu piva, má správňácká antikuřácká odhodlanost odletí do rychle mizících krajin minulosti než řekneš ještě jeden Radegast a to nemohu riskovat. Proto i ten alkohol. Což, kupodivu, mému nanicovatému mozku působí značně hmatatelnější trýzeň než samotné nekouření! Vydržet, vydržet!
Ať si štamgasti mohou se zadostiučiněním za pár měsíců říct: dokavad hulil a chlastal, byl v pohodě, jak s tím seknul, vzalo to s ním rychlej konec! Hele, tak nám dej ještě sedm vodek, Zdeno!