Mám tři čtvrtě hoďky nazbyt, dlouho jsem nevyblinkal žádná sebezpytná moudra o pokračujícím nerozumu zvaném úplná abstinence, a páč dny přibývají, nějakou tu zkušenost povytrousím, jak ta schnoucí houba.
Mám za sebou čtyři měsíce bez jediného loku alkoholu a cigaret, a už na to vůbec nemyslím. Skoro. Páč všade teď sedí pod slunečníkama výletníci, trampíci, vodáci a tak dále a užívají letní pohodu s pivem po ruce a dobrou náladou, páč, drtivá většina sociálních radovánek bez půllitru a frťana postrádá smysl! Tak to asi nejen v našich luzích, hájích je, a já to chápu. Proč by jinak lidstvo od věky věků chlastalo a dostávalo se do nálady. Ta potřeba vymknutí se tam je a basta, poutéct všednosti a zhřešit si.
Tak, a k věci, teď bych asi měl sepsat agitační odstavec, jak se z toho rychle oklepete, jak si to všechno dokážu užít teď už i bez společensky respektovaných a tolerovaných drog a jak vám to doporučuji všem, páč se cítím pekelně zdravý, očištení, fit, zlepšilo se mi dýchání, fungování a ruku v ruce s urputným opřením se do kola a bruslí zářím spokojeností, stabilizován na míru maximální!
No, tak to ne. Ani si nejsem už jistý, že je to moudré, takhle se postit. (Vzhledem k slušně rozjetému notorismu jsem neměl na výběr, podotýkám pro připomenutí.)
Předpoklad, že se po cca čtvrt roce plně znovuzačlením do společnosti a naučím se radovat ze skupinových akcí i střízlivý se nenaplnil. Zůstal jsem izolován, akcím se vyhýbám a sóluji si denně radši na bájcyklu a inlinech, jak nějakej zavilej sportsman. Místo nějakých šestiset piv a dvoutisíc cigaret jsem dal za čtyři měsíce tisíc kiláků na kole a dvěstěpade na inlinech! Je to ale jednoznačně únik a útěk, náhradní rituál, co alespoň dočasně pomůže a naplní. Asi hodně alkáčů začne sportovat. Co taky už, že jo.
Pradoxně, doma se až tolik pro nejbližší nezmění. Místo každovečerních přichmelených návratů z putyky, se vracíte (příjemně) vyšťavený z tělesné tortuty, stále při smyslech a tím pádem celkem nudný. Ona i ta opička občas pobaví..
Asi bych si to měl sám pro sebe sečíst:
- neztloustl jsem, naopak, asi dvě kila zhubl, ač hodně žeru sladké, ale kompenzuji to sportem, a vypadám zdravěji, řekl bych
- necítím se ale znatelně zdravotně lépe, než když jsem chlastal a hulil, že bych oplýval silou, výdrží a elánem, jen vůbec nekašlu
- sociálně jsem se nedokázal znovuzačlenit coby abstinent
- finanční úsporu nevidím, rozplyne se v jiných výdajech
- na labilní psychiku to nemá nijaký vliv, je to o hlavě, ne o plicích a játrech
Takže, prozatimní resumé: pokud nemáte s chlastem problém a znáte míru a dáte si jen pár cigárek, není proč abstinovat :)
